Historie

o soutezi

Kulturistika v ČR

Ohlédnutí do minulosti – legendy československé kulturistiky

Kořeny československé kulturistiky se po vzoru antických hrdinů datují již od počátku 20. století. O budování vypracovaných těl usilovala již Česká obec sokolská od roku 1862 nebo zástupci jiných tradičních silových sportů – například boxeři, zápasníci, vzpěrači. Výrazně znějícím pojmem těchto počátků je samozřejmě vzpěrač Gustav Frištenský. Kulturistika si však musela na svůj cejch oficiálního sportu ještě pár let počkat.

V průběhu šedesátých let minulého století se v duchu zájmu o západní styl života začal v tehdejší ČSSR rozvíjet zájem o sport, na západě známý jako bodybuilding. Útržkovité informace podložené propašovanými americkými časopisy postupně podnítily první nadšence k budování vlastních hand-made posiloven. Nadšení a zájem o „zakázané“ eskalovaly v masivní šíření tohoto trendu. V prostředí dalších a dalších posiloven a nově vznikajících neoficiálních oddílů se zrodila myšlenka bojovat o vlastní sport, který po mnoha administrativních peripetiích povstal přes odpor komunistického režimu jako „kulturistika“. Psal se rok 1968 a historicky první československé mistrovství v Bratislavě představilo veřejnosti svého velkého vítěze – Juraje Višného. Idol byl na světě a v jeho osobě jej brzy spatřil i československý film.

V roce 1966 se Juraj Višný představil v jedné z titulních rolí legendárního snímku „Kdo chce zabít Jessii“. Juraj zde vystupoval v roli Supermana, tedy svalnaté mýtické osoby zjevně spojené se západní kulturou. Juraj se posléze objevil i ve filmech Objížďka a Povídky O´Henryho. O námět filmu „Kdo chce zabít Jessii“ a tři titulní herce brzy projevila zájem americká produkce, která začala okamžitě připravovat výrobu vlastní verze filmu. Nekompromisní směr dějin však tyto snahy brzy zarazil poté, co Československo okupovala „spřátelená vojska varšavské smlouvy“. Sny o velké filmové kariéře se rozplynuly a Juraj odešel do švýcarského Curychu, kde se posléze prosadil jako architekt.

V ČSSR však kulturistika nabírala na obrátkách a pod vedením historicky prvního reprezentačního trenéra Alexandra Bačinského získali naši svěřenci první velké mezinárodní úspěchy. Bačinský též patřil ke klíčovým zakladatelům sportu, který šel již vlastním směrem. Nakonec i on byl donucen k emigraci do SRN, kde mj. působil jako trenér hokejového bundesligového mužstva ve Straubingu.

Československá kulturistika v období působnosti obou legend značně ovlivnila i mezinárodní scénu. Zajímavostí je, že Čechoslovák Emil Müller, který se svou ženou legálně vycestoval do Kanady, byl svého času generálním sektretářem IFBB. V pozici generálního sekretáře se v IFBB objevil rovněž Milan Jablonský, který v roce 1968 emigroval do Kanady, kde působil jako učitel tělesné výchovy.

Kulturistika v ČSSR získávala rok od roku na mezinárodní prestiži a nic na tom nezměnila ani revoluce v roce 1989. Zlom však přišel koncem devadesátých let. Nadšení a zájem mladých tento sport však dává inspiraci k oživení, o které se nyní pokoušíme. Nyní se snažíme vrátit českou kulturistiku na světové výsluní, kam vždy patřila.

Partneři EVLS Prague Showdown
peptides webextrifit web main